"Fatima, Fatima, Fatimaaaaaaa!!!"
Slyšela jsem, jak se zabouchly dveře, a nastala minuta zpoždění, když si můj bratr zběsile zul boty a vtrhl do mého pokoje.
"Mohl bys prosím aspoň jednou v životě zaklepat jako civilizovaná lidská bytost, než vejdeš?" Poznamenal jsem.
"Ne. Přestaňte mluvit a poslouchejte. Můj kamarád se hlásí na Univerzitu Karlovu na všeobecné lékařství. Je v Česku a je dobře hodnocený. Myslím, že byste se na to měli podívat. Vlastně byste mohl mít možnost odjet studovat do zahraničí."
"Vážně?" Řekla jsem, vytáhla notebook a psala tak rychle, jak mi to prsty dovolily. "Páni, ty jsi... Vpravo. Ale počkat, musí v tom být háček. Vsadím se, že školné je super vysoké. Dovolte mi zkontrolovat.'
Překvapivě tomu tak nebylo. No, alespoň ne tak vysoko jako univerzity, na které jsem se díval. Univerzity, které začaly naplňovat mé naděje, že se stanu mezinárodním studentem, se zmenšují. Tedy dokud můj bratr, který mě poslední měsíc trpělivě poslouchal, jak fňukám a stěžuji si, nevpustil paprsek naděje.
Pravděpodobně jsem strávil zbytek dne snahou najít nějakou fatální chybu, která by mohla potvrdit mé tušení, že je to všechno příliš dobré na to, aby to byla pravda. Zkrátka a dobře, moje snaha byla marná, a tak začal dlouhý proces získávání dalších informací, zadávání přijímacích zkoušek, podávání žádostí o víza a dostavování se na schůzku za schůzkou. Byl to zdlouhavý proces, ale po několika měsících byly všechny úkoly odškrtnuty a než jsem se nadála, zbýval mi už jen týden letu do Prahy.
Úzkosti během této doby vyletěly vysoko a všechno mé přemýšlení nepomáhalo. Byl bych schopen to udělat? Opravdu jsem v sobě skrýval sílu čelit všem výzvám, které se musí objevit? Tyto otázky se mi stále honily hlavou, ale po určité introspekci jsem si uvědomil, že v životě nikdy nic nejde podle našich plánů.
Často se tak necháme unést snahou kontrolovat každý malý detail, že zapomínáme, že mnoho věcí nemáme pod kontrolou. A
častěji než ne, skončíme jako jediná věc, která nám stojí v cestě. Takže jsem se připravil na jakékoli možné výsledky tohoto rozhodnutí. Když se o tři roky později ohlédnu zpět, mohu s jistotou říci, že to musí být ta nejlepší investice, kterou jsem udělal, a to nejen pro mou profesní kariéru, ale i pro mě samotného.